Vánoční příběh - 4. část

Když jsem se probudila, ostatní ještě spali. Rozhlédla jsem se – zanesli nás na louku kousek od moře.

  Zavládl ve mě pocit radosti. Dokázala jsem to! Přeměna se mi povedla – a dokonce jako první z celé třídy!

    Posadila jsem se. Byl to divný pocit nemít křídla. Angelika nám to popisovala, ale na tohle nás připravit nemohla. Říkala: ,,Proměna je velmi vyčerpávající. Jestli se vám podaří, omdlíte téměř okamžitě. Ale nebojte – nebude to trvat dlouho a zase se vzbudíte. Budete se muset naučit chodit bez křídel a zvyknout si na to, že je nemáte. Potom vejdete do Magického moře a dostanete se na Zem.”

Tenkrát jsem se jí zeptala: ,,A kam ty křídla zmizí?” Podívala se na mě pohledem jakože: ty potřebuješ všechno vědět, co?! a odpověděla: ,,Budou pořád v tobě, Moničko.. kdybys chtěla, můžeš se kdykoliv proměnit zpátky, je to však velice těžké.. ještě náročnější, než proměnit se v člověka!”

Ale proměnit se před lidmi je samozřejmě zakázané, takže teď si naplno užiju svou lidskou podobu!

  Plna odhodlání jsem se pomalu postavila. Celá jsem se třásla, kolena se mi podlamovala. Z úst se mi vydral výkřik a žuchla jsem sebou zpátky do trávy.

Tak nakonec jsem sem další část dala už dnes, tak doufám, že.. to oceníte a že  se bude líbit :DD

Pro Moniku jsou první kroky bez křídel velmi složité, tak uvidíme  (nebo spíš uvidítie XD), jak jí to půjde v další části :)